Daltonismus: příčiny, typy a život s červenozelenou barvoslepostí

Co je daltonismus?

Při daltonismu, tedy červenozelené barvosleposti, fungují světločivné buňky sítnice pro červenou a zelenou jinak než obvykle. Barvy člověk vidí, ale některé odstíny mu splývají: červená a zelená, oranžová a žlutozelená, hnědá a tmavě zelená nebo růžová a šedá. I když se mluví o barvosleposti, většina lidí s touto poruchou není k barvám „slepá“ – jen některé barvy rozlišuje hůř.

Jde o zdaleka nejčastější poruchu barvocitu. U lidí severoevropského původu postihuje zhruba 8 % mužů a 0,5 % žen.

Čím je červenozelená barvoslepost způsobena?

V sítnici jsou tři druhy čípků – buněk, které zajišťují barevné vidění za denního světla. Každý druh reaguje nejsilněji na jinou část světelného spektra: krátké vlnové délky (modrá, „S“), střední (zelená, „M“) a dlouhé (červená, „L“). Mozek jejich signály porovnává a skládá z nich barvu.

Při daltonismu jsou buď červené, nebo zelené čípky změněné či chybí. Jejich křivky citlivosti se k sobě přiblíží, takže mozek dostává menší rozdíl mezi červeným a zeleným signálem – a obě barvy hůř rozliší.

Typy daltonismu: protan a deutan

U typů s koncovkou „-anomálie“ jsou přítomny všechny tři druhy čípků, jeden je však posunutý – porucha může být lehká, střední nebo těžká. U typů „-anopie“ jeden druh čípků úplně chybí. Typické pro protan: červená navíc působí tmavší, takže červené světlo na semaforu nebo zadní světlo auta se zdá slabší.

Je daltonismus dědičný?

Vrozená červenozelená barvoslepost se dědí X-vázaně recesivně. Geny pro červený a zelený pigment čípků leží na chromozomu X. Muži mají jen jeden chromozom X – pokud je gen změněný, poruchu mají. Ženy mají dva a funkční kopie změněnou obvykle vyrovná. Proto jsou muži postiženi mnohem častěji.

• Je-li matka přenašečka, má každý syn 50% pravděpodobnost, že bude barvoslepý.
• Barvoslepý otec předá gen všem dcerám (stanou se přenašečkami), ale žádnému synovi.
• Žena je postižená jen tehdy, nesou-li gen oba její chromozomy X.

Méně často se barvocit změní až během života – při onemocnění oka nebo zrakového nervu či jako vedlejší účinek léků. Pokud se vám vnímání barev náhle změní, zajděte k očnímu lékaři.

Jak se daltonismus testuje

Nejznámějším screeningem je Ishiharův test: v obrazci z barevných teček jsou ukrytá čísla a člověk s daltonismem některá nevidí nebo přečte jiné číslo. Zdarma online si ho můžete udělat zde. K přesné diagnóze používají oční lékaři i přístroje jako anomaloskop, který změří, jak silná porucha je.

U dětí se porucha často projeví až ve škole – více v článku barvoslepost u dětí.

Dá se daltonismus vyléčit?

Vrozený daltonismus vyléčit nelze a během života se nemění. Genové terapie se zkoumají, dostupné však nejsou. Pomůcky ale existují: brýle pro barvoslepé mohou mnoha lidem zvýšit kontrast mezi červenou a zelenou, normální barevné vidění však nevrátí.

Život s daltonismem

• Oblečení: pomáhají štítky nebo řazení šatníku podle barevných skupin.
• Jídlo: zralost ovoce, propečení masa nebo kečup na hranolkách můžou být oříšek.
• Grafy a kontrolky: žádejte symboly, vzory nebo popisky místo samotné červené/zelené.
• Mobil: iOS i Android nabízejí v nastavení přístupnosti barevné filtry pro protan a deutan.
• Řízení: semafor lze číst i podle polohy světla. Ve většině zemí barvoslepost nebrání získání běžného řidičského oprávnění; pro profesionální řidiče mohou platit přísnější požadavky – ověřte si místní pravidla.

Některá povolání – například pilot, elektrikář nebo některé pozice v armádě – mohou vyžadovat normální barvocit. Pokud o nich uvažujete, nechte si barvocit zkontrolovat včas.

Chcete vidět, jak to doopravdy vypadá? Přečtěte si jak vidí barvoslepý.